Poslední rok nazývali mnozí gastronomičtí nadšenci rokem „vlažného jídla”. Donáškové služby sice vzkvétaly, zážitek z pokrmů však výrazně pokulhával. Fine-diningové restaurace tak neúnavně přemýšlely, jak udržet kvalitu a překlopit luxus takzvaně „do ruky”. Papírové krabičky zkoušeli šéfkuchaři nahradit stříbrnými a na hranolkách jste mohli ochutnat třeba strouhaný lanýž. Za zavřenými dveřmi a mezi čtyřmi stěnami bytu zmizelo také tradiční rozdělení jídel podle denní doby a ve slovnících se objevila nová slova jako „linner”, „snackification” nebo „bread art”.